Nedílnou součástí výchovy dětí v Izraeli bylo vyprávět jim příběhy a učit je tak o tom, jak Pán vedl svůj lid a staral se o vyvolený národ. Celý Žalm 78 zmiňuje konkrétní situace, které Izraelci s Bohem prožili. Jde o mimořádné Boží skutky při vyvedení Izraele z Egypta, které se staly pevnou součástí jeho historické paměti, událostmi předávanými z generace na generaci. Tyto silné zkušenosti s Bohem měly být motivací k tomu, aby Izraelci Boha uctívali a vždy k němu vzhlíželi jako k dobrému Otci. Taková motivace vede ke skutečné úctě k Hospodinu. Takovou motivaci touží vidět Bůh i v současné závěrečné době dějin u svých dětí.
Náš Bože, je zřejmé, že láskyplný a uctivý vztah k tobě není něčím automatickým ani „dědičným“. Prosíme, abychom uměli věrně předávat to, co jsme přijali.