Duše, ta neprobádaná složka lidské osobnosti, prostor, který nemá přesnou lokaci, stav, který je tak nevyzpytatelný. Někdy je tak neutěšená, že nevíme, co by pomohlo k jejímu upokojení. Pisatel žalmu se právě v takovém stavu nachází a bez váhání se obrací k lékaři duše nejmocnějšímu. Jistě má předchozí zkušenost s tím, že Bůh dokáže proměnit vše, co se děje, a dát řád, směr i smysl věcem zdánlivě spějícím do záhuby. Proto si zpívá žalm, vyslovuje své trápení a s připraveným srdcem očekává Hospodinovu reakci.
I my se, Hospodine, chceme k tobě obracet se vším, co rozrušuje naši duši. Zpíváme žalm o tvém slitování a těšíme se, jakým divotvorným způsobem proměníš naše dny.