Když prorok Jeremjáš ztrácel veškerou naději, když byl vydán posměchu svých protivníků, hledal útočiště v Hospodinu. Ve společenství s Bohem nakonec odolal rozleptávajícím účinkům úzkosti, beznaděje, nepřátelství, samoty, nepochopení i neúspěchu. Jak je dobré, že máme v Písmu takové slovo. Pán Bůh dává naříkajícímu člověku, člověku trápenému i zoufalému, adresu, na kterou může zavolat. Svou adresu. Neštěstím naší doby není to, že si lidé na své trápení stěžují, ale že si stěžují na nesprávné adrese. Prorok vkládá svou naději do Božích rukou. K Hospodinu přichází, k němu přináší všecko své trápení. Vyhlíží a prosí a v tom všem si je vědom, že Bůh je Pán navýsost svobodný. I my bychom měli Boží suverenitu a jeho plán s námi respektovat.
Pane, chceš-li, můžeš mě uzdravit.