Danielovo vidění a rozhovor s někým, kdo za ním přišel z jiné dimenze, nám tak trochu rozšiřují obzory. Uvědomujeme si díky tomu, jak jsme slabí. Zároveň ale vidíme, že naše jednání může dát do pohybu i velké síly. Člověk může mít v modlitbě co do činění s Božími posly. Často sice naši modlitbu nic mimořádného neprovází, někdy ale člověka v modlitbě naplní opravdu velká bázeň. Z ničeho nic je zasažen slovy Písma nebo vnuknutím myšlenky a načerpá z nich pokoj a posilu. Takže záležitosti, které se zdály nepohnutelné a ubíjející, může najednou vnímat úplně jinak. Svitla mu naděje. Bůh zasáhl do jeho situace. Zármutek se změní v radost. Nebojme se! Klanějme se s důvěrou tomu, kdo zvítězil nad smrtí.
Pane Ježíši, děkuji ti, že s tebou se každý zármutek mění v radostné očekávání.