Křesťanství je náboženstvím přítomnosti. Ježíš jednal vždy v přítomném okamžiku. Proto je to opravdu těžké náboženství. Nečekáme na to, že Kristus jednou přijde. On už je tady. Je ve vás. Je ve svátosti eucharistie. Je v druhém člověku. Je ve vašem nepříteli. Naše mysl a hlasy démonů nás odvádějí pryč, k osvědčeným systémům ega. To jsou ty fangle, dogmata, paragrafy, ale i to, jak sami sebe definujeme. Často si například myslíme, že jsme oběti. Nic z toho. Jsme tady a teď. Jsme milovaní! Jak krásně říká jeden mystik: Ticho je jazyk Boží, vše ostatní je ubohým překladem. Ježíš nás zve k proměně: „Zůstaňte zde a bděte.“ Bdít v těle a vnímat svá chodidla, dech, vůně, nehodnotit, nechat vše a zůstat s Kristem. Z tohoto místa vaše otevřené oči žehnají životu, který chce být dáván i přijímán.
Miluji, Bože, své vlastní tělo, které je tvým darem, abych si mohl uvědomit, že právě zde je má přítomnost, má odvaha jít k bližnímu a obejmout jej.