Verš z První knihy letopisů sleduje Boží spasitelné dílo. Uvádí nás v úžas nad působením Boha ve všech maličkostech našeho života. Upozorňuje nás, abychom Boha nepřehlédli v aktuálním dění po celé zemi. Vede nás k úvaze, zda je Bůh opravdu ve všem, nebo jsou okamžiky, místa a situace, v nichž Bůh chybí. Potvrzuje Boží svrchovanost. Zve nás, abychom hojně užívali všechny plody Boží lásky a milosti, jimiž se k nám ve své milosti sklání. Bůh před nás rozprostírá svou velikost, sílu, skvělost, stálost a velebnost a nabízí nám, abychom coby Boží děti těchto darů užívali.
Milý Otče, dej, ať skrze Ducha, který z tebe vychází, jsme schopni vidět tvé spasitelné dění v nás. Děkujeme ti, že jsi nám seslal Spasitele, který je naším Pánem, a v této Trojici vidíme svou záchranu a lék k životu věčnému.