Jsme v době velikonoční, a tak je příhodné slyšet zaslíbení daru / darů Ducha svatého. Jeremjáš promlouvá k zajatým Izraelcům v Babylóně. Ti ovšem měli jen málo důvodů k radosti a naději, a přece měli důvod k radosti, poněvadž k nim a s nimi Hospodin mluví. Boží milost neskončila s hříchem a přestoupením staré smlouvy, ale Bůh z milosti nabízí smlouvu novou, pro všechny – povšimněte si implicitního univerzalismu. Co je tím dílem Ducha? Přece žitý a živý vztah k Bohu: Duch svatý jako duše (celosvětového) Božího lidu, kterému je dáno poznávat Hospodina.
Novozákonní janovské heslo ukazuje naše typické lidské nepochopení: snahu proměnit indikativ v imperativ, zaslíbení v zákon. Ale Ježíš říká: Ne! Ne našemu výkonu – ano čistému vztahu víry, která umí dostávat.
Duchu svatý, ať jsme opravdu jedno.