Mám ustaranou tvář a smutek v srdci. Jdu na zvláštní setkání, a tak přemýšlím: Jak mě přijme? Bude plakat a já s ní? Nikoliv. Žádná z mých obav se nenaplnila. Prožili jsme několik krásných, a především pro mne povzbudivých hodin. Odcházela jsem s úsměvem a s pokojem v srdci. Takový vliv na mne měla její bázeň před Hospodinem, moudrá potěšující slova a laskavý projev, i když mne neviděla. Co jsem měla dát já jí, to naopak dala ona mně. Mám toto setkání vepsáno ve svém srdci, a proto vám chci alespoň část z jeho vůně na dálku poslat a prosit:
Duchu svatý, učiň nás šiřiteli pokoje a lásky mezi všemi.