Vím, že jsem se dnes ráno probudil. Vím, že mohu dýchat. Vím, že časem něco pojím a napiji se. Nevím však, jestli se probudím zítra ráno. Nevím, kdy dýchat přestanu. Nevím, zda nepřijdou pohromy a s nimi hlad a nouze. Jak křehký je lidský život! Co všechno jej musí držet, aby se nerozpadl? Zatím to ještě pohromadě drží. Bohu díky! Ve svém dosavadním životě dokážeme – či alespoň po tom toužíme – vysledovat, jak nás Pán Bůh provází svou péčí.
Vím, že jednoho dne můj život skončí. Vím, že už nebudu dýchat ani žíznit. Proč by však, až skonám, měla skončit dobrá Boží péče, kterou mne Pán tak laskavě provází? Já vím, že můj Vykupitel je živ.
Dobrý Bože, děkuji za život, který jsi mi dal. Vím, že ty jsi živý a já v tobě budu žít napořád.