Žalmistovo vyznání je výrazem odvahy i pokory. Odvahy víry, v níž se hlásíme k právům Božích dětí, a pokory omilostněných hříšníků, s níž uznáváme, že to nejsou naše zásluhy, které nám tato práva zaručují. Jedno bez druhého není možné. Je na mně, jestli se dnes rozhodnu připojit se k zástupům Božích dětí a ve víře vyznám, že Bůh je můj Otec. Uvěřím, že on má plán pro můj život, a tento plán přijmu. Pokud takovou odvahu najdu, mohu si být jista, že není síly, která by mě mohla vytrhnout z Boží ruky, není síly ani události, která by mě mohla oddělit od Kristovy lásky.
Děkuji ti, Bože, že jsi poslal svého Syna, aby mě smířil s tebou; svěřuji ti dnešní den, svěřuji ti své plány a prosím, aby se dnes děla v mém životě tvoje vůle.