To základní, co je potřebné k životu – nasycení a bezpečí – je v našem textu zaslíbeno těm, kdo žijí podle Božích přikázání a plní je. Je to tedy něco za něco? Ne. Spíš za tím můžeme pro svou víru a její zápasy slyšet prosté vyznání a ujištění, že poslušnost Boží vůle náš život neomezuje, ale naopak prohlubuje a obohacuje, dává mu bezpečné zázemí a vždycky vede k našemu dobrému. Ale když přicházíme s pokorným vyznáním vlastních selhání a provinění proti Boží vůli ke stolu Kristovu, saháme po chlebu a vínu a jsme nezaslouženě zahrnuti bohatstvím odpuštění a slitování, uvědomujeme si s vděčností, že tím nejpotřebnějším pro náš život je Kristovo milosrdenství.
Pane Ježíši Kriste, děkujeme, že nás v zápasech o poslušnost Boží vůli provází a drží tvé odpuštění.