Nikdy mě nepřestane udivovat, že jakkoli jsem se Bohu vzpíral a doslova si užíval hříchu, Bůh už pro mě měl připraven plán. Už tehdy mi vlastně odpustil, jen mi chvíli trvalo, než jsem k tomu dospěl. A pořád ještě nejsem u konce. Nikdo z nás. Neumíme žít bez hříchu. Pokud si někdo myslí, že nehřeší, že už Boží milosrdenství nepotřebuje, domnívám se, že klame sám sebe. Ale Bůh je větší než naše hříchy. Jeho láska je větší než naše odmítnutí. Neexistuje způsob, jak jej přinutit, aby nás přestal milovat. Vždy je připraven nám odpustit. Vždy má otevřenou náruč. Vždy nás volá jménem a trpělivě čeká.
Otče, děkuji ti za to, že mě miluješ, i když se od tebe odvracím. Bolí mne, že tě zraňuji svými hříchy, a děkuji ti za tvé milosrdenství, které si nemohu zasloužit.