Jsou lidé, kteří svou práci dělají téměř na sto procent. Vynaloží maximum úsilí, aby jejich práce byla pořádně odvedena i řádně ohodnocena. A pak jsou lidé, kteří udělají to nejnutnější, aby se nedalo říct, že si své nesplnili. Také čekají na ohodnocení. Dokonce jsou i tací, kteří nedělají téměř vůbec nic. Ty nemám na mysli. Všichni ostatní se více či méně namáhají. Jak je dobré, když je naše práce požehnaná. Pracujeme s radostí, nadějí a s vědomím, že Bůh je nám po boku. Zažíváme zdar, radost, úspěchy. Člověku, který se pachtí bez Hospodina, dochází počáteční elán dřív. Známe-li své místo, počítejme tam také s Boží pomocí a usilujme o ni. Neznáme-li je, ptejme se Pána. Projeví se to požehnáním i radostí.
Pane, děkuji ti, že vím, kam jsi mě postavil a že mě chceš vést i tady.