Někdy mi připadá naše doba hodně překotná. Asi nejsem sám, kdo se s tím musí vypořádat. Pořád se něco někam valí, tlačí, naléhá. Možná něco podobného prožíval i žalmista - hukot, příboj. Nenechal se tím ovšem zmást. Dokázal za těmi živly vnímat Hospodinovu vznešenost. Pán je nad tím! Žádný živel jej nemůže spoutat. Vždyť on ty živly sám používá jako své služebníky. Je dobré být s Bohem zadobře. Tak to žalmista zakoušel i učil. Koneckonců i učedníci na rozbouřeném jezeře a my dodnes zakoušíme totéž. Strachy či obavy, ale také uklidnění a pokoj.
Pane Ježíši, díky za tvou lásku, již nemůže uhasit žádný příboj. Uč mne důvěřovat ti v jakémkoli rozrušení a bouři. A přitom nepochybovat.