Jákoba většinou vnímáme jako člověka, kterého to hodně stálo, než si vysloužil Ráchel. Jeho cesty nebyly vždy spravedlivé, a přesto s ním Hospodin vždy byl na cestě, kterou šel. I s námi chce být a je s námi, i když nejdeme zrovna úplně podle jeho představ. Jákob se vydal na cestu víry, toužil žít s Bohem, chtěl mít jeho požehnání. Chtěl, aby Bůh stál na jeho straně, protože věděl, že to je to nejlepší, co v životě může mít. I my můžeme putovat s Hospodinem, volat k němu a čekat na jeho zásah v našem životě. Oltář stavět nemusíme, Bůh chce naše celé srdce, celý náš život. Dáme-li se cele Bohu, zažijeme ho v jeho slávě, velikosti, milosrdenství a moci. Možná dnes, možná zítra, ale rozhodně to bude Bůh, kdo bude jednat - a my mu vzdáme chválu i čest.
Bože, nauč mě chodit po tvých cestách, abych zakoušela tvé působení ve svém životě a vzdala ti chválu i čest.