Bůh skrze Izajáše v této kapitole ukazuje rozdíl mezi tím, kdo v něj věří, a kdo je tak Bohem nesen v náručí od narození až po smrt - a tím, kdo si vytvoří jakoukoli modlu, kterou pak musí pracně celý život tahat s sebou a sloužit jí.
Boží odvěké rozhodnutí však platí. Už dávno rozhodl o naší záchraně v Pánu Ježíši. Tak se mu zalíbilo. Umožnil nám tak nemožné. Odložit modly. To, nač spoléhám a co mě stále znovu zrazuje. V čem hledám to, co tam najít nemohu. V Kristu mohu i já říci: „Mé rozhodnutí platí.“ Jdu za tebou. To si chci říci i pro dnešek: Jdu za tebou, Pane, děj se co děj. Prosím, pomoz mi.
Děkuji ti, Otče, že jsi věrný Bůh, a proto je na tebe vždy spolehnutí.