Boží milosrdenství je jako nevyčerpatelná studna plná vody uprostřed pouště zmaru a hříchu. Vyčerpaný poutník se k ní dotrmácí a bez ohledu na to, jak veliká je jeho žízeň, vždy v ní najde dostatek vody k tomu, aby ji uhasil. Předpokládá to ale jediné - obrátit se k poušti hříchu zády. Uvědomit si, že v jejích vyprahlých skaliskách čeká jenom smrt a zmar.
Dnes začíná doba postní, doba, kdy se smíme v pokání postavit před svého Pána a požádat ho o tu vodu živou, kterou je sám Kristus. V jeho síle nám pak již sebedelší cesta pouští tohoto světa nebude připadat hrozivá. Chceme kráčet vpřed jako Pánovi služebníci, byť často slabí a nehodní - a Pán nad námi rozjasňuje svou tvář.
Hospodine, Pane náš, dej, abychom se dokázali v srdci obrátit a nalezli u tebe odpuštění a pokoj.