Je dobré občas si připomenout, proč se v Bibli prorok na některé lidi zlobí. Co ho tak popouzí a proč jim hrozí? Člověk má totiž ve dnech života za úkol plnit největší přikázání: "Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí" a k tomu ještě: "Miluj svého bližního jako sebe sama." To není laciný životní program, stojí mnoho úsilí. Sil, které od Boha dostáváme jako dar k tomuto úkolu. Blaze tomu, kdo tak činí... Ale Bible zná i lidi, kteří se zcela minuli se svým určením a žijí si jen podle svých nápadů, jako by Boha nebylo. Ti jsou příznačně nazýváni bezbožníky či svévolníky a už žalmista si stěžuje, že raší a kvetou jako tráva. Na takové se prorok zlobí, když dar životní síly promrhají v přípravě ničemných úkladů a tak se minou pravým údělem člověka.
Bože, dej, aby mé nohy nesešly s cesty, na kterou jsi mě povolal.