Slunce a měsíc dávají světlo a v případě slunce i teplo. Ale slouží také od pradávna jako časomíra. Dodnes má rok dvanáct měsíců, přestože čas měří atomové hodiny. Člověk na své životní pouti potřebuje světlo. Platí to doslova i v přeneseném slova smyslu. Bez světla nic nevidíme, ztrácíme orientaci a směr. Život je vlastně vymezené období, po které nad námi bude vycházet ve dne slunce a v noci měsíc. Na této zemi však pro každého z nás nastane den, kdy světlo slunce v našem životě definitivně zhasne a měsíc nadobro ztratí svou zář. Čeká nás potom věčná tma? Ne, neboť už nyní září do našich životů Bůh skrze vzkříšení Ježíše Krista. On je věčným světlem, v jehož záři budeme natrvalo přebývat.
Pane, kéž světlo tvého vzkříšení září do mých temnot a vede moje kroky.