Jsou situace, kdy nás přepadnou pochybnosti nebo nás tak tíží okolní dění, že nemůžeme dál a nevidíme žádné východisko. Představa cíle, naše původní motivace dosáhnout "zaslíbené země" se ztrácí a my jsme paralyzováni beznadějí. Stejně jako Mojžíš voláme k Hospodinu a zlobíme se, proč na nás naložil takové břímě. Verš je Hospodinovou odpovědí na Mojžíšovu nedůvěřivou otázku, když mu Mojžíš v modlitbě odevzdal své trápení s reptajícím lidem: Hospodin mu nabízí řešení. Místo aby byl Mojžíš vděčný, zpochybňuje toto Boží východisko. Nereagujeme i my často podobným způsobem? Neodmítáme v beznadějné situaci velkorysá Boží řešení s nedůvěrou, že to nemůže fungovat?
Hospodine, dej nám víru, abychom se dokázali odevzdat tvé vůli. Dej, abychom vnímali tvou pomocnou ruku, kterou nám často tak neuvěřitelným způsobem podáváš.