Ne nadarmo se říká: V nouzi nejvyšší je nám Pán Bůh nejbližší. Lidský život je těžký, má svá propadliště i úskalí. Ztráta milované osoby, smrtelná nemoc, války, živelní pohromy, to všechno se nás bytostně dotýká. Ale Písmo nás utvrzuje v tom, že Bůh je přítomen vždy. Byl přítomen v gulazích, byl přítomen v táborech smrti v době holocaustu, byl přítomen na Golgotě na kříži. Bůh nám neodepírá své slitování, je milosrdný a věrný. Pohleďme na Krista na kříži a ptejme se, zda nás opustil. Vždyť on šel za nás všechny na smrt, on se obětoval a vzal tíhu světa na svá bedra. V Bohu je naše naděje, že každé utrpení jednou pomine a jeho věrnost trvá navěky.
Všemocný Bože, prosíme tě za všechny trpící, prosíme za slzy a bolest světa, dej svému stvoření úlevu a požehnání.