Přestože je tento současný hmotný svět pomíjivý a my křesťané žijeme v očekávání budoucího věčného života v nebeském království, je naší povinností snažit se toto království uskutečňovat již zde na zemi, jak to koneckonců činil i sám Ježíš. A jednou z cest, kterou nám Ježíš ukazoval celým svým životem, je i pomoc bližnímu, který je v nouzi. Hebrejský text užívá v tomto případě přiléhavý obrat "nezavřeš svou ruku", který vyjadřuje vše: nestačí jen vyjádřit solidaritu milým slovem, povzbuzením, útěchou. Jen otevřená ruka nabízí konkrétní řešení - třeba v podobě hmotné pomoci či půjčky, jak naznačuje další pokračování verše. Zkrátka jde o to, mít srdce na dlani a dlaň otevřenou.
Pane, učiň nás nástrojem své lásky. Ať ji dokážeme rozdávat tak jako ty - v podobě darů duchovních i těch hmotných.