Představme si sami sebe jako strom nebo jinou rostlinu. Kde jsme zapustili své kořeny? Nechme si chvíli na zamyšlení. Našli jsme pro sebe místo úrodné? A plní naše kořeny svou funkci? Poskytují nám oporu a živiny? Ke kořenům by se dalo připodobnit to, co je uvnitř nás, naše srdce. Našlo mé srdce zakotvení u Hospodina? Čerpám svou životní sílu z Boha, z jeho slova? Pokud tomu tak je, čerpám radost a sílu od toho, který mi dává oporu a život. Jako zem, jako pramen vody živé. Podobně jako strom budu vydávat dobré ovoce. Dokonce i ve stáří bude můj duch svěží.
Bože, děkuji ti za tvá zaslíbení, která mi dávají naději a naplňují mé srdce radostí.