Říkáte si někdy (nebo se setkáváte s otázkami či názory): Kam se ten svět řítí? A kde je Bůh, že tohle všechno dopouští? Že už vydal svět své vlastní zkáze, že už v něm není? Že jinak by to všechno, co zažíváme, nebylo možné? Podobné otázky a myšlenky, věřím, přicházely na mysl i žalmistovi a jeho současníkům. A on nacházel sílu a povzbuzení v jistotě víry, že Bůh stojí za svým stvořením. Co chce, to činí. Že bychom si my jeho chtění mnohdy představovali jinak - i to je dávná lidská zkušenost. Naštěstí Pánu Bohu radit nemusíme. Smíme věřit, že za vším a ve všem, co je, on zůstává a nabízí nám orientaci v tom, co v té které situaci a na tom či onom místě máme činit.
Ve víře, že ty jsi, Hospodine, Pánem nebes i země, že dílo svých rukou neopouštíš, prosím tě, pomoz mi rozpoznávat, kde je mé místo.