Každý známe mnoho lidí, kteří nevěří v existenci Boha. O Pánu Ježíši Kristu třeba i slyšeli, ale je to pro ně nepřijatelné a nesrozumitelné. Podle toho i žijí. Jednají samostatně, s nikým se neradí a jsou na všechno sami. Jsou i křesťané, kteří věří v Boha v neděli, ale v praktických záležitostech jednají, jako by nebyl. Bůh je v kostele, je to tam hezké, dobře se to poslouchá, ale tady při mně není. To je neštěstí. Kdo poznal Pána Ježíše Krista jako jediného pravého Boha, ten zároveň poznal jeho lásku, vyjádřenou jeho obětí za hřích na kříži a ve vzkříšení. Život věčný není někde v záhrobí v posmrtné době, ale je to kvalita života už tady na zemi. Věřící člověk se raduje z každého dne, neboť ví, že tu s ním je jeho milovaný a milující Bůh.
Pane, dej, ať nebloudíme bez tebe, ale dávej se nám poznávat na všech stezkách života.