Bezmoc a bezbrannost v nás vyvolává pocit ohrožení a strach. Proto chceme být silní, proto státy zbrojí, ženy se učí sebeobraně a děti užívají pěstičky. A když už jsme napadeni, hledáme pomoc nebo aspoň místo, kam se můžeme schovat, kde je bezpečí. Kam se ale schovat před samotou, vinou, promarněným životem? V Kristu je nám Pán Bůh nablízku i v takových situacích. Nenabízí však snadné řešení. Nabízí důvěru, že v Kristu všecko zlo přemohl a že ani nás nenechá tomu Zlému napospas. Pak se člověk může odvážit žít s jistotou, že nebude sám ani v těžkostech života, ani v umírání..
Pane Ježíši Kriste, ty jsi zemřel a byl jsi vzkříšen, aby nikdo, kdo v tebe věří, nemusel mít strach. Ty máš přece klíče od smrti i hrobu. Děkujeme, že ti smíme patřit.