Přítomnost naší společnosti není příliš lákavá. Zatímco doba nedávná byla navenek plná humanitních ideálů a frází o sociální spravedlnosti, uvnitř však falešná a prolhaná, dnes si opravdu nikdo na nic nehraje. Tvrdý kapitalismus a kořistnictví vítězí, konzum je cílem většiny. Člověk se stal člověku vlkem, konkurence a soutěživost jsou vydávány za lidské ctnosti. Lidé jsou nuceni denně bojovat o přežití. Kam to vede? K tomu, že se vracíme do pravěku. Nevrátím-li zlo, nepřežiji - tak uvažuje většina. A přesto Hospodin ukazuje jinou cestu: cestu důvěry v něho. On sám zachrání svého služebníka, nenechá jej padnout. Snášení zla je zkouškou důvěry v něho. Není to nabádání k pasivitě, jsou okamžiky, kdy je třeba zlu se postavit. Máme usilovat o dobré mezi sebou a vůči všem, ale když to jinak nejde, vystoupit musíme. V modlitbě bychom měli prosit za dar, abychom viděli, kdy je třeba čekat na Hospodina a kdy máme ve vší pokoře jednat sami v jeho jménu.
Dej nám, Hospodine, sílu, abychom dovedli statečně snášet zlo a bezpráví, doufajíce v tebe. Dej nám dar vidění, abychom bezpečně rozpoznali, kdy musíme v tvém jménu zasáhnout. Amen..