Náš Bůh není ten, kdo by se snad chtěl před člověkem schovat, není ten, kdo ukrývá svou tvář. Naopak, zjevuje a ukazuje sebe sama, jak jen to je možné. Příchod jeho Syna na naši zem je toho nesporným důkazem. Hospodin touží po tom, aby byl poznán. A toto poznání, poznání Boha, by mělo být také touhou člověka. Větší touhou než jakékoli požehnání, které od Boha dostáváme. Dnešní konzumní doba vkládá do úst otázku: "Co mi dáš, Pane?" místo "Kdo jsi, Pane?" Touha po poznání Boha váží víc než natažené ruce. Bůh však věděl, že naše srdce není schopné se tázat po tom, kdo je Hospodin. Rozhodl se, že vytvoří ty nejlepší podmínky k tomu, abychom se mohli po něm dotazovat - dá nám nové srdce.
Bože, děkuji ti, že také dnes mi zjevuješ, kdo skutečně jsi.