Pán Bůh se hněvá - a lhali bychom, kdybychom říkali, že to tak není. Lhali bychom sobě i jemu, kdybychom věřili, že se nemá proč hněvat. Nemá cenu Boží portrét nějak přebarvovat. Kolikrát slyšíte větu: "Ale babi, dnes už je přece jiná doba..." O dobrém a zlém však rozhoduje Bůh, i kdybychom si tisíckrát odhlasovali, že to tak není. On sám však o sobě opakovaně říká, že jeho hněv nevybuchuje okamžitě, že se hněvá pomalu, a dokonce že nezůstane rozlícen trvale. Vybuchnout hněvem lze snadno. V práci, za volantem, s dětmi i v církvi. Někteří z nás jsou rychlí k hněvu, Pán Bůh je ale jiný. Svůj hněv odkládá, dává nám novou šanci, v odpuštění jej umí vzít zase zpátky. A to je milost, ta vzácná milost v Pánu Ježíši Kristu.
Hospodine, děkuji ti, že skrze víru může i nad mým životem mít poslední slovo tvá milost!