Pokušení nám zní jako svod k něčemu zapovězenému. Je to velmi lidské. Jak může pokoušet tvor Stvořitele? Zde jde o jedinečnost vzájemného vztahu člověka a Boha. Biblický text o putování Izraele pouští to zmiňuje ve dvou rovinách. Když začal mít putující lid pocit, že mu něco schází, dostavily se pochybnosti. V Masse (hebr. pokušení) lid reptal: "Je mezi námi Hospodin nebo není?" Druhou reakcí byla modloslužba. Postarat se sám, pojistit si dostatek za každou cenu z místních zdrojů. Lokálních bůžků měl kolem sebe Izrael mnoho a také s nimi - biblicky řečeno - smilnil. A co já? Na co se spoléhám? Na Boží přitakání mému životu, nebo na vlastní postupy na "zaručený" úspěch? Nepokouším tak někoho, kdo mě má rád, když s ním nepočítám? Když se nám něčeho nedostává, je tu možnost spolehnout se na Boha, volat a prosit ho ze středu své nouze.
Pane, buď mi pevnou oporou v nouzi i pochybnostech!