Oba výše uvedené texty hovoří o modlitbě, resp. o tom, jak by naše modlitby měly vypadat, na co by měly být zaměřeny. V textu z Jeremjáše nás Bůh vybízí, abychom jej hledali celým srdcem. Bůh se před nikým neskrývá, ale také se nikomu nevnucuje. Zjevuje se upřímně hledajícím. Máme opravdovou touhu po Bohu? Jsou naše modlitby zaměřeny na hledání, poznávání Boha? Přibližují nás naše modlitby k Bohu? V Matouši nám pak Ježíš zaslibuje vyslyšení modliteb, pokud se dva shodnou na stejné prosbě. Ke shodě dvou lidí na jedné prosbě může dojít, pokud alespoň jeden z nich neprosí za sebe a své zájmy. Myslíme ve svých modlitbách na druhé, přinášíme Bohu jejich problémy a starosti?
Pane Ježíši, děkuji ti za dar modlitby. Proměňuj prosím mé srdce, aby moje modlitby byly zaměřeny na tebe a na mé bližní, nikoliv na mě a moje sobecké zájmy.