Krása žalmů není v pouhé poetičnosti, orientální schopnosti vyznat svoji bolest, radost a utrpení. Žalmy jsou modlitbou navracení se k Bohu. Části žalmů se dokonce říká "Žalmy schodů", chrámových schodů, na nichž poutníci, putující z dalekých koutů světa, předkládají před příchodem do chrámu Bohu svou modlitbu s radostí, že jejich pouť pod ochranou Hospodina zdárně skončila. Nádvoří plné hluku i tržiště plné obětních darů je vstupem do monumentálního chrámu, který židé vidí jako dům Hospodinův, místo, kde je uložena schrána smlouvy, symbol Boží ochrany. Z celého žalmu cítíme pokoru před Boží tváří: Co pomůže, když naše snažení nesleduje Boží vůli? Žalmista vyznává, že synové jsou požehnáním, avšak jejich výchova musí být vedena bázní před Boží tváří, jinak se člověku stanou utrpením.
Bože, děkuji ti, že jsi mi dal rodinu i schopnost vychovávat děti tak, aby byly požehnáním, nikoliv utrpením.