Praotec Jákob byl povolán, aby se navrátil ke kořenům své víry. Má se vrátit na místo, kde se mu na počátku jeho cesty ukázal Hospodin. Má napravit svůj život. Odhodit vše, co mu brání následovat samého Boha.
Možná se divíme, jak se u velkého praotce vzali nějací bůžci! Modly ztělesňovaly síly, myšlenky a zákonitosti, které chtěl člověk obsáhnout a využít. Každý člověk se setkává s pokušením, že by se víra v Boha dala spojit s jinými zajímavými myšlenkami a užitečnými postoji.
Věříme v jediného Boha. Jiné bohy dnes neuznáváme. V každé době však je pozornost víry různými způsoby rozptylována. Bůžci neztělesňují pouze nějaké cizí škodlivé myšlenky. I ty nejlepší poznatky, úmysly a touhy nás mohou odvádět od Boha. Dokonce i Hospodina chápeme jen jako svého bůžka, pokud chceme, aby byl podle našich představ a plnil naše potřeby. Slova o očištění tak platí i pro nás dnes. Kladou nám otázku, jestli naše srdce nerozděleně patří pravému Bohu. Pokud se Bohu dáme celí, znovu se nalezneme a budeme obohaceni.
Prosíme, očisti, Bože, naše nitro, abychom ti cele patřili! Amen.