Dobře víme, že jsme schopni obojího: vlídné odpovědi i slova, které ubližuje. To druhé, pravda, nám jde rychleji a snáze. Jak smutné je, když spolu někdy i léta nedokáží vlídně promluvit sourozenci, sousedé, ale ani křesťané ve sboru - třeba pro několik nevhodných ubližujících slov! Moudrou radu nám k tomu dává apoštol Jakub. Buďme rychlí k naslouchání, ale pomalí k mluvení, pomalí k hněvu. Řada zbytečných rozhořčení by tu nemusela být, kdybychom nereagovali ukvapeně, jak se říká "z první vody", na to, co nám někdo třeba i jen nešetrně řekl. Kdybychom víc naslouchali, oč jde a kam by to mohlo vést, a nereagovali hned popuzeně. Anebo se nezatvrdili. Jaká škoda, když někdo naopak nedbá na vstřícnost druhého, který ho vlídnou odpovědí zve ke smíření.
Pane, v tobě je naše naděje a síla, že se přece jen dáme přemoci vlídným slovem a tvým Duchem. Když ne hned, tak snad aspoň časem. Amen.