Malachiáš svůj celoživotní úkol být Hospodinovým poslem plní velmi svědomitě: zaměřuje se na ty, kteří mají být morálním vzorem všem lidem. Lévijci v prorokově době skutečně přinášejí oběti, konají bohoslužby, zvěstují příchod Božího soudu a čekají na něj, ale podle proroka vykonávají všechny oběti a úkony jen zvykově a spíše než na Pána myslí při nich na množství masa, které zbude pro ně. Co se stane, až vyhlížený Mesiáš nečekaně vstoupí do chrámu? Nemají větší obavu z nečekaného příchodu manželky než z "očekávaného" příchodu Hospodina? Prorok je tak viděl, a proto je ostře káral stejně tak, jako zhruba 450 let po něm varovně a buřičsky křičel Jan - předchůdce Páně. Od jeho vystoupení vyznáváme své očekávání druhého příchodu Ježíše Krista. Není však naše očekávání stejně zvykově zaslepeno, jako bylo zaslepeno očekávání Malachiášových i Janových současníků?
Hospodine Pane a Tvůrce náš, prosíme udržuj v našich srdcích, myslích i činech opravdovou víru, ať není obsahem pouze našich slov a vyznání. Amen.