Boží lid se stále proti Bohu proviňoval. Bůh je varoval, ale nedali si říci. Tak se rozhněval a trestal. Pak ale slíbil, že od nich odejme jejich hřích, čímž pomine důvod jeho hněvu a přijde odpuštění a smíření. Kdykoli mluvíme o odpuštění, musíme si být vědomi, že jsme ve stejné pozici. Bůh nemůže jen tak odpustit, udělat tlustou čáru. V tu chvíli by přestal být spravedlivý, náš hřích by se jen zametl pod koberec, hříšník by zůstal hříšníkem. Ale Bůh od nás hřích odnímá. Kristus celé naše hříšné lidství vzal a Bůh odsoudil náš hřích na něm. Pak už není důvod k hněvu, Bůh je usmířen. Co je důsledkem? Bůh sám z nás, hříšných, dělá lid, který nese jeho jméno i jeho slávu. Navíc, on sám se nás zastává, jestliže jsme svým hříchem zlikvidovali důvěru, vztahy, jestliže jsme ztratili vážnost a bezúhonnost.
Hospodine, chceme spolehnout na tvou milost a radovat se z vykoupení. Obnov naši víru v tebe. Amen.