Jednou jsme byli s rodiči u moře. Protože nejsme velcí plavci, zdržovali jsme se jen nedaleko břehu. Ale i tak, když přišla velká vlna, odhodila otce ke skále. Brzy jsem si všimla, že ať jsou vlny jakkoli velké, skálou a kameny nepohnuly. Takovou jistotu nám nabízí Bůh a jeho Slovo. Jedna píseň zní: "V skále Pán mne skryje sám, bezpečný jsem v době zkoušek." Bůh je skálou, která se nepohne. Záleží na nás, zda se skály chopíme nebo se za ni aspoň skryjeme, protože vlny čas od času přicházejí.
Př 9,1-10 * 1Kr 12,20-32