I já jsem zažila vděčnost, když Bůh zachránil před smrtí moje bližní. Vícekrát to bylo naprosto jasné. I slz jsem poznala v životě dost, ať už se zlomenou rukou nebo zrazeným srdcem. Náš život ohrožují mnohá nebezpečí. Uprostřed každého voláme o pomoc a záchranu. Do některých situací vstupujeme dobrovolně, jako Petr na hladinu moře. Zkoušíme nosnost vody, víry i našich schopností. Ale mnozí blízcí uprostřed ohrožení zemřeli. I dnes odvolá Pán některé z této časnosti. Ne že by neslyšel a nepomohl. Bůh udělal větší zázrak. Podmanil si smrt a učinil z ní přechod do věčnosti. Touhu po věčnosti nám Pán vložil do srdce. Proto jsme jako mládenci z knihy Daniel, kteří se nechtěli klanět modlám ani za cenu vhození do rozpálené pece: "Jestli nás Bůh, kterého ctíme, bude chtít zachránit, zachrání nás z rozpálené ohnivé pece i ze tvé moci, králi. A i kdyby ne, vezmi na vědomí, králi, že tvé bohy ctít nebudeme." Důvěřuj Bohu, on pro tebe učiní to nejlepší!
Mt 6,16-21 nebo 2Pt 1,2-11 * 1Kr 8,1-14