Vírou se dívám a vírou přijímám Boží dary pro život. Nestačí si však jen říkat: "Možná by pro mne Bůh mohl něco udělat. Mohl by se slitovat a pomoci mi." Ano, to jsou dobré myšlenky a krásné úvahy. Je však toto víra? Je to, jako bych stál na nástupišti v Bratislavě před vlakem do Žiliny a říkal si: "Ten vlak by mě tam mohl dopravit." To bych byl jen snílek, a ne člověk s vírou. Vyslovit přání nestačí, je třeba čin - do vlaku musíš také nastoupit. Vírou důvěřuji Bohu, který rozumí životu. Držím se Boha, který je vládcem nad celou zemí. Držím se Boha, který všechno dokáže. Věřím. Stojím. Nepadám.
L 16,14-17(18) * 1K 3,18-23