K judskému králi Ásovi přišel vidoucí (prorok) Chananí. Vytýkal mu, že se v ohrožení spoléhal na pomoc pohanského krále Ben-Hadada a ne na Hospodina, který posiluje ty, kteří jsou mu plně oddáni. Za tuto kritiku se na něj král rozzlobil a uvrhl ho do žaláře (16,10). Neprávem! Vždyť prorok si nemyslel, že král Ása nesmí používat i pomoc člověka. Smí, ale o té pomoci nesmí rozhodovat člověk! Byl tu přece prorok a toho měl král požádat, aby se doptal na Hospodinovu vůli. Nebo král považoval kritika za nepřítele? Pravdivý kritik je přece nejlepší přítel! Králova svévole však pokračuje. Když později vážně onemocněl, ani "ve své nemoci však nehledal Hospodina, ale lékaře" (16,12 B21). Lékař není zakázán, ale na prvním místě je Hospodin! Oči Hospodinovy hledí na ty, kteří jsou cele oddáni Pánu, kteří se nespoléhají na oči králů a lékařů!
L 23,44-49 * Př 16,18-33