Pokud někoho pozvu na večeři, pozvu jej do svého osobního prostoru, kde se cítím dobře, bezpečně. Dnešní verš nám připomíná, že Ježíš je trpělivý, čeká, klepe na dveře našich duší. Posílá nám do cesty znamení, poučení a očekává, že jej uslyšíme. Když jsme byli malí a cítili jsme nějakou bolest, dostalo se nám pocitu bezpečí v rodičovské náruči. Život někdy přinese nečekané situace a rodičovskou náruč neposkytne. Ale pokud cítíme úzkost, u Ježíše nacházíme bezpečný přístav. Zde můžeme přečkat všechny bouře světa. Jestliže uděláme dobrý skutek, je to jako Boží paprsek, který nás osvěcuje a ukazuje nám cestu temnotou.
Pane, prosíme, aby nám stále zářilo na cestu životem tvoje světlo, abychom nebloudili v tmách.