Po celý svůj život se učíme. Tuto moudrou myšlenku jsme jistě slyšeli už několikrát. Při pozorování lidí a světa kolem nás jí musíme dát za pravdu. Osobně se velmi rád dívám na rodiče, kteří prožívají první slova svého dítěte, nemluvě o jeho prvních krůčcích. Mají velkou radost, když se jejich potomkovi něco povede, a při setkání s ostatními rodiči se chlubí jeho úspěchy. Už umí dvě slova nebo sám dokázal ujít několik metrů. Pokroky přibývají a my zjišťujeme, že podle té původní myšlenky učení a poznávání pokračuje celý život a nikdy nekončí. Mnohokrát si přeji, abych se na cestě poznávání Hospodina, který mě obdařil srdcem, choval na jedné straně jako dítě, které vše poznává s nadšením, a na druhé straně jako rodiče, kterým hoří srdce.
Hospodine, děkuji ti za dar srdce, které je schopno hořet a poznávat.