Mojžíš se modlí za lid, který zklamal. Nepřipomíná jejich věrnost, ale Boží milost, Boží moc a zaslíbení. Prosí, aby Hospodin nezavrhl svůj lid, který sám vykoupil. Nechce spravedlnost, ale slitování. I dnes je Boží lid odkázán ne na svou dokonalost, ale na Hospodinovu věrnost. On si nás vyvolil, vykoupil a nese. Jeho milost není závislá na našich úspěších. Věrnost Boží je větší než naše selhání. A v Ježíši toto slitování vrcholí – on přichází, aby nás neodsoudil, ale vysvobodil. On je odpovědí na starozákonní modlitbu. Ne proto, že jsme hodní, ale protože jsme jeho.
Bože, neopouštěj svůj lid a smiluj se nade mnou, když selhávám.