Jen stěží si dovedeme představit dobu, ve které zbožní židé odevzdávali dobrovolné dary Hospodinu, a to dokonce z celého srdce. To však neznamená, že v našem národě nejsou obětaví lidé. Nejvíc se to projevuje při nějakých neštěstích – osobních nebo přírodních. Najednou je tu silná motivace a touha pomáhat, a hlavně dárci vědí, na co budou jejich dary použity.
Jinak je tomu s kostelními sbírkami. Některá společenství zavedla desátky, ale to je spíše povinnost než dar od srdce. Tam, kde není důvěra ve vedení církve, tam schází i nadšení pro obětavost.
Pane, dej, ať svůj dar obětuji ze srdce a s důvěrou v tebe.