Vzepřít se Hospodinu je velká troufalost, avšak zároveň Hospodinu máme vylévat své srdce, jemu předkládat své zápasy. Jób si je vědom toho, kdo je Hospodin. A asi právě proto mu překládá svou při, která se může zdát až vzpourou. Nakonec je však ospravedlněn i přes mnohá svoje troufalá slova. Hospodin se staví proti pyšným, ale váží si upřímného srdce. Kdy se rouháme a kdy vyléváme svoje srdce? Jak to poznat?
Díky, Hospodine, že ty máš moudré srdce a nesmírnou sílu, a zároveň jsi milosrdný a máš porozumění pro naši slabost. Hospodine, díky, že k tobě mohu přijít tak, jak jsem, a předložit ti, co je v mém srdci, dokonce i to, co se zdá být pochybností o tvé dobrotě a spravedlnosti.