Nebúkadnesar jako spousta jiných potentátů ve svém svědomí nerozjímá a svou vinu neřeší. Teprve když už je hodně zle, ptá se. A pokaždé, když se z toho dostane, si snad říká: „No, tak díky Bohu! Koukám, že to náboženství funguje.“ Ale nic víc. Možná se na něm naplňuje ono „hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali.“ Spatřil velká Boží znamení a divy, poznal, že jsou od Boha, ale příliš ho to nezměnilo. Jistě je lepší ve svém srdci uvažovat o své cestě a hlídat svoje slova a kroky. Prostě žít zdrženlivě a pokorně. A to třeba i bez velkých znamení a divů. Ve správném jednání, mluvení i smýšlení jsme s Bohem v důvěrnějším společenství než ti, kdo bez pochopení hledí „jen“ na jeho divy. Vždyť tehdy smýšlíme a jednáme stejně jako on.
Hospodine zástupů, věčně živý, všemocný, prosíme tě za naše vládce, abys spravedlivé posílil a střežil a nespravedlivé vedl k pokání.