Ano, naše láska je jako rosa, která zrána vyprchá, jen co slunce vysuší její vláhu z předešlého dne. Hned zrána k nám přichází svět se svými starostmi, bolestmi a pokušením, aby zastínil výhled na dobrou zprávu, kterou máme nést do světa. Nebo nás hned zrána staví do světla slávy, aby zastínil slávu Kristovu. Přichází s úplně jiným pohledem na Krista, na to, kdo jsem já a co je ta dobrá zpráva pro svět i pro mě. Ježíš ví, jak jsme slabí, a proto nám připomíná: „Zůstaňte v mé lásce.“ Ale jak? Tak, že „budete zachovávat má přikázání.“ Tak, že si budeme hned zrána připomínat, kdo je Kristus, že já jsem Boží dítě a dobrá zpráva je, že v něm, jedině v něm je moje záchrana.
Pane, prosím, dej mi sílu zachovávat tvá přikázání a zůstávat tak v tobě, abych mohl nést ovoce hodné tvého jména.