Jsou různé důvody, proč se lidé přidávají k církvi, ke společenství křesťanů. Někoho „na první dobrou“ zaujmou vzájemné vztahy, jiného společná aktivita (ať už, co já vím, třeba volejbal nebo natírání plotu) a dalšího zase myšlenky a symboly… Je dobré a potřebné, aby ten, kdo se přidal, dřív nebo později rozeznal a zažil, že církev může žít mnoha věcmi, ale žije z Boží blízkosti. To je náš základní zdroj i smysl, alfa i omega. Bůh nám svou blízkost dává jako dar a žádný ji nemá jenom sám pro sebe, ale vždy i pro druhé. Věříme, že Duch svatý vane, kam chce, a má moc zapojit do našeho společenství nové lidi. Jeho působení není omezeno na církev.
Pane, děkuji ti, že mne svým Duchem propojuješ s dalšími lidmi a že tvoji blízkost můžeme prožívat společně.