Pane, ty jsi můj hrad. Čeho bych se bál? Cožpak mi někdo může ublížit, aniž bys to dopustil? Což vše nakonec stejně nevede k tomu, že se ti každé koleno pokloní? Zde jsem a jsem ochoten jít s tebou kamkoliv, vždyť ty jsi Láska. A já k tobě hořím plamenem lásky. Dej, ať tě oslavím v životě i smrti. Ať jsem ochoten za pravdu lásky hořet. Ne, nebudu se lekat nepřítele ani smrti, vždyť, Bože, ty jsi život, a kdo se drží tebe, nad tím smrt nemá moc. A má-li, tak jen proto, že čas se nachýlil a chceš jej uvést do své milující náruče.
Uč mě být věrný jedině tobě, Pane, uč mě důvěře tryskající z lásky, ať jsem jako pramen, který občerství, a ať mám olej, který nedochází.