Ne vždy na vše stačíme, někdy nám mohou chybět i síly. Když se na nás někdo obrátí s prosbou o pomoc, zpravidla neodmítneme, ale naše nasazení může pokulhávat právě pro tuto naši indispozici. Jindy se my sami můžeme zdráhat někoho oslovit, protože víme, jak na tom se svými silami či časem je. Neměli bychom však spoléhat jen na sebe a své bližní. Po celý čas je tu někdo, kdo je připraven, pln ochoty a porozumění. Čeká, až si na něj vzpomeneme. Nemůžeme sice počítat s tím, že zasáhne vždy podle našich představ, Bůh to totiž vidí ze svého úhlu pohledu. Jistě však lze počítat s tím, že nás nenechá na holičkách.
Bože, tak nám odpusť, že s tebou ne vždy počítáme, že ve své zaslepenosti chceme vše zvládnout vlastními silami a zapomínáme, že ty jsi ta nejlepší pomoc.