My lidé se na své životní pouti mnohdy ocitáme v situacích, ve kterých si nedokážeme poradit sami. Protože to břemeno, se kterým zápasíme, je nad lidské síly. Anebo ta cesta, kterou hledáme, je nám natolik skryta, že na její nalezení naše lidská moudrost nestačí. Nestačíme si sami ani v běžných lidských starostech. Tím méně si stačíme sami na cestě víry, na cestě budování vztahů s naším nebeským Otcem. My ale nejsme sami. Právě tehdy, když vidíme nedostatečnost našich lidských sil, si můžeme lépe uvědomit, že tu nejsme sami. Že je tu s námi Bůh, bez jehož pomoci se neobejdeme. Že je tu s námi Bůh, který nám tuto pomoc nabízí.
Děkujeme ti, Bože, za tvou milost a za tvou lásku k člověku, pro které nás neponecháváš napospas osudu, ale trpělivě nás provázíš a podepíráš na naší pouti životem.