V srdci Mojžíšovy písně po přechodu Rudým mořem zaznívá úžas nad Bohem, který ohromuje nejen svou mocí, ale také láskyplnou blízkostí. Nemohu si pomoci. Na mysl mi přicházejí rozhodná slova malých dětí, které obdivně hovoří o svém otci: „Můj tatínek je strašně silný.“ V těch dětských prohlášeních není strach z tatínkovy síly, ale jistota, že jeho blízkost je zárukou bezpečí. Zaznívá v tom zkušenost, že tatínek svou sílu využívá láskyplně pro dobro svých dětí. Boží velikost se neprojevuje v síle bez soucitu, ale v síle, která zachraňuje a posvěcuje. Hospodin nevyužívá svou moc, aby obral člověka o svobodu, ale naopak mu ji dává. Je to Bůh, který svou mocí působí divy i v našich životech.
Pane, otevři mi oči, abych viděl tvé divy i tam, kde bych je nečekal.