Žalmista rozjímá nad příkazy Tóry (Zákona Božího) a chválí Boha. Přikázání bere jako argument ke chvále, jako Boží spásný čin. Hospodinovo přikázání žalmista nechápe jako nepříjemné břemeno. Bůh nám ho nedává, aby nám komplikoval život. Naopak. Smíme ho číst jako dobrou zprávu a jako úlevu a osvobození. Chodíme-li cestou přikázání, rozednívá se nám. Bůh svítí do šera našeho světa. A my se díváme… A najednou spatřujeme ty druhé jako své sourozence, jako ty, kdo potřebují naši lásku. Boží přikázání nám pomáhá orientovat se v labyrintech života, abychom neztráceli lásku, ale naopak v ní rostli.
Svítíš nám, Pane, svým světlem a před námi se otvírají tvé dobré cesty.