Josef, syn Jákobův, zažíval v Egyptě pro něj nové, těžké životní situace, do kterých se dostal kvůli svým bratrům. Ti se vůči němu chovali vyhroceně zle a usilovali o jeho život. Josef jistě musel zakoušet bolest z toho, jak se k němu jeho vlastní bratři chovali. Přesto nezahořkl a i v dalších těžkých chvílích, které mu přicházely do života, se obracel k Hospodinu. Josef měl víru v Boha, měl otevřené srdce, naslouchal Bohu a Hospodin byl s ním. Když mu pak jeho bratři poslali vzkaz od umírajícího otce, aby svým bratrům odpustil, mohl Josef, jehož srdce nenaplňovala zášť, odpustit.
Hospodine, děkujeme za tvou lásku, kterou můžeme zakoušet. Prosíme, pomoz nám, abychom uměli být k sobě navzájem laskaví, milosrdní a uměli si odpouštět.