Jsme součástí Božího lidu? Někdy se o tom rádi ujišťujeme. O to ostřeji promlouvá Boží slovo: Vy, kteří se nazýváte mým lidem, jste spáchali něco, co rozum nebere! Prohandlovali jste své jediné opravdové bohatství za veteš. A možná jste si toho ani nevšimli. Jak lehce zaměňujeme Boha za jeho náhražky – vždyť vypadají velmi přesvědčivě a zbožně! Je tak snadné na půdorysu Božího království začít budovat své vlastní. Nakonec se nám v něm ale nedýchá dobře. Bez vody se moc dlouho žít nedá, ale bez žízně se k vodě těžko vydáme. Kéž si včas uvědomíme svou vyprahlost. Kéž máme žízeň, která nás požene za tím jediným, kdo dává život, a dává ho v hojnosti. Kdo naše vyprahlé srdce dokáže nejen zavlažit, ale i proměnit v pramen živých vod, občerstvující i všechny kolem nás.
Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila!