Reformátor Martin Luther doporučuje, abychom při čtení knihy Izajáš nevnímali tohoto proroka z naší dnešní pozice, tedy jako velkého a vzácného Božího muže. Abychom lépe porozuměli jeho slovům, je důležité vědět, že ve své době byl vnímán jako hlupák a jeho slova byla považována za nesmyslná. Napomínal lidi a volal je zpět k Bohu. V 53. kapitole knihy Izajáš se zdá, že se Starý zákon dostává do bodu, odkud je vidět horizont Nového zákona, na který prorok poukazuje. Zjevně je mu odhaleno tajemství, které je ostatním stále skryto. Tajemství, které vyžaduje víru. Víru v budoucí spásu, ve smíření s Bohem, v zástupné utrpení bezejmenného. Kdo uvěří hlasu proroka?
Ty jsi můj Bůh, tobě vzdávám chválu, vyvyšuji tě, můj Bože.