Mojžíš připomínal izraelskému lidu na poušti Boží vedení, co vše prožili s Bohem a on s nimi. Z lidské strany je v tomto příběhu mnoho zklamání a nedůvěry vůči Bohu. Přesto – nebo možná právě proto – charakterizuje Mojžíš tuto cestu jako nesení syna jeho otcem. Takto nás nese Bůh, když my padáme, klopýtáme, nedůvěřujeme, ztrácíme se mu – a taky sami sobě. Někdy nás musí Pán Bůh popostrčit nebo dokonce usadit nás u svého stolu, abychom prohlédli.
Nebeský Otče i Synu i Duchu svatý, nauč nás vyprávět o tvém nesení Božího lidu i každého z nás. Sobě navzájem i ostatním, kteří o tobě ještě neslyšeli.