Časné ráno. Zastávka autobusů. Na nevlídných, mrzutých tvářích přítomných se zrcadlí pošmourný den… „Dobré ráno,“ zahlaholí příchozí dívka a úsměvem, svým nakažlivým úsměvem zažene chmury čekajících. Rodí se hezký, dobrý den.
Tvář člověka odráží stav jeho srdce. Odráží se na ní naše trápení, starosti, zloba, mrzutosti. Odráží se na ní dobro, pokoj, radost. Nezapomínejme tedy ve svém srdci na místo pro toho, který je dobrý, který je dobro, který může dát a dává pokoj, který přináší radost. Odevzdejme i dnes svoje srdce Pánu. Ať v něm kraluje. Ať z něho – třeba skrze nás, skrze náš úsměv, skrze dobré slovo, skrze pomoc, kde je třeba – rozdává ze svých dober.
Pane, rozjasni nad námi svou tvář, ať svým bytím svědčíme o tobě.