Život můžeme vnímat jako příběh, v němž hrajeme svou roli. Vystupují v něm lidé kolem nás a také Bůh. Ač na ten příběh pohlížíme svýma očima, je dobré si stále uvědomovat, že tvoje nebo moje úloha je jen vedlejší. Nejsme hlavními postavami, nejsme ani scénáristy či režiséry. Jen tehdy, když se držíme své role, můžeme vidět, jak hraje opravdu hlavní postava. Poznáváme, že nás v našich malých, jedinečných rolích doprovází Umělec, který zachraňuje, když vypadneme z role, když na nás dolehne úzkost, když se nedaří ani obyčejné všední repliky. Skutečný potlesk patří našemu Bohu. Chvála z radosti má delší trvání, než je jen krátké zajiskření v srdci.
Pane, když mi dochází slova chvály, když umlká mé srdce a vysychají slova modlitby, dej mi prosím poznat, jakou roli hraješ v mém životě.