Dnešní starozákonní heslo je jednou z mnoha „přírodopisných otázek“, které Bůh pokládá Jóbovi (Jb 38–39). Na každou z nich musí Jób pokorně, ba pokořeně odpovědět: „Nemám ponětí. Nebyl jsem u toho. Nevím. Ale ty, Pane, víš. Tys u toho byl.“ Ani dnes – při všech vědeckých znalostech a technických možnostech – neznáme všecky odpovědi. Víme, kde a jak krkavci opatřují potravu pro své mladé. Ale chápeme ještě, že křičící mláďata volají k Bohu? Umíme popsat rodičovské pudy zvířat a potravní řetězec; umíme zvířectvu pomoct v dobách nouze. Ale chápeme ještě, že to Bůh dává všemu dobrému vyrůst? A hlavně: známe cesty, po kterých bloudí hladoví?
Pane, děkuji, že hodně víme a zvládáme; a prosím, ujmi se těch, kteří nevědí a nezvládají.