Někdo řekl: „Musíme pro druhé udělat to, co pro sebe nemohou udělat sami, ale nemáme za ně dělat to, co oni sami pro sebe dělat nechtějí.“ Hovoříme o sociální krizi Starého zákona; to je zvlášť beznadějné téma, takový tunel, kde na konci není vidět žádné světlo. Proces nekonečného utrpení a beznaděje. V 7. kapitole prorok Zacharjáš nabádá k milosrdenství pro vdovu, sirotka, bezdomovce, trpícího. Povzbuzuje k tomu, abychom měli pro tyto vrstvy společnosti laskavé srdce, upřímné slovo naděje, abychom jim také byli nablízku s materiální pomocí. Možná si dnes říkáme: To není moje věc, nechci se v tom angažovat. Pohleďme však na Ježíše jako na jedinečný příklad projevu praktické služby. Příklad, jak milovat Boha i svého bližního.
Pane Ježíši, dej nám moudré srdce, vnímavé k potřebám druhých.