Podle mě nejkrásnější příběh v Bibli. Příběh Rút, Noemi a Bóaze. A v tom příběhu Bůh neřekne ani slovo. Neudělá žádný zázrak, neudělá nic. Ani se nikomu nezjeví. Jen mu tam všichni věří. A když Bóaz říká: „Ať tě bohatě odmění Hospodin,“ znamená to, že ji bude muset odměnit Bóaz sám. A když chce Noemi všechno vzdát, i víru v milujícího Boha, nebere ji za ruku Bůh sám. To Rút. Člověk. Žena. Jako by to všechno bylo na nás. Ale když se toho úkolu ujmeš a v důvěře v Boží lásku se druhému staneš bližním, milujícím bližním, najednou zjistíš, že je to Boží. Že veškerá láska je Boží.
Milující Bože, Lásko, děkuju, že i já můžu milovat. A můžu dělat věci Boží. I dnes.