Shromáždění Izraele, komunity, která má jako jediný jednotící prvek víru v jediného Hospodina, je veliké zaslíbení. Znovuuctívání Hospodina v Duchu a v pravdě, obnovení hradeb Jeruzaléma. Jak vidíme a možná i chápeme, nejde o historickou či budoucí událost. Toto zaslíbení je oním znovupropojením mezi nebem a zemí – je to skutečné re ligio, znovu-spojení rozdělených světů profánního a božského. Toto spojení bylo završeno v osobě Ježíše, který byl skutečným vtělením, inkarnací Boží lásky v osobě Krista. Dějinnou událostí, která se však neodehrála jednou, avšak odehrává se neustále. Proto můžeme neustále volat, neustále být spojeni s Kristem, neustále cítit jeho dotek. Někdy si sami klademe překážky, sami se bojíme udělat krok do neznáma a spolehnout se na podivuhodné Boží povolání v celé jeho šíři i hloubce.
Hospodine, dej, ať žijeme jako tvé znovu shromážděné děti, ať tě nacházíme v běžných věcech a dnech a ať se učíme, že cesty tvých povolání jsou těmi nejšťastnějšími, kterými v životě můžeme jít.